V současné době probíráme v prvouce listnaté a jehličnaté stromy i zvířata, která můžeme potkat v našich lesích, lukách a parcích. V českém jazyce jsme se zase učili o knížeti Václavovi a o národních symbolech. Protože nastal čas seznámit se se Starými pověstmi českými, vyrazili jsme na nejlepší místo, kde si o všech těchto tématech můžeme povídat a spoustu pamětihodností si zároveň ukázat a prožít – na Vyšehrad.
Na Vyšehradě jsme se naučili poznávat dub, javor, jírovec, smrk, borovici a modřín. Prozkoumali jsme rotundu svatého Martina z 11. století, kde druháci objevili dělovou kouli ve zdi, která tu zůstala z pruského obléhání Prahy z roku 1757. U vyšehradských bran jsme našli rýhy v kamenech, o které si stráže před staletími brousily svá kopí a halapartny. Přestávku jsme si udělali na skvělém dětském hřišti postaveném ve stylu staročeských bájí. Prolézačky tam vypadaly jako zmenšená hradiště, nechyběla lanovka, houpačky a dřevěné sochy Horymíra, Přemysla, Libuše, praotce Čecha a dalších známých postav.
Dále jsme pokračovali po hradbách postavených za císařovny Marie Terezie. Ukázali jsme si, kde na druhém břehu Vltavy stával hrad Děvín, kde jsou Emauzy, Pražský hrad, vrch Petřín i Hladová zeď. Prozkoumali jsme sochy Libuše a Přemysla i další tři sousoší poblíž. Řekli jsme si legendu o Čertových kamenech, které se nacházejí nedaleko v parku. Na tomto nádherném místě jsme potom malovali to, co se komu na studijní vycházce nejvíce líbilo. Pak už byl čas vrátit se do školy. Cestou jsme si ukázali vyšehradský labyrint i sochu svatého Václava, která stávala na Václavském náměstí, než ji vystřídala větší jezdecká socha od Josefa Václava Myslbeka.
Celý den nám přálo nádherné slunečné počasí. Dobře jsme zvládli i naši první cestu hromadnou dopravou, a tak se všichni moc těšíme z prožitého dopoledne i na další společnou akci.
Mgr. Jan Zimmer
