A nešlo o jen tak obyčejný výlet – hned po příjezdu jsme se totiž ocitli uprostřed důležité mise! Sám Šumavous, laskavý ochránce zdejších lesů a zvířátek, nás požádal o pomoc. Jeho revír začal sužovat zlobivec Žlutovous. Naši druháci nezaváhali ani minutu a celý týden statečně pomáhali Šumavousovi v jeho boji za klid a pořádek v přírodě. Jako odměnu jsme měli jedinečnou možnost každý den vstupovat do lesa, hrát si se zvířátky a krmit je.

Ubytování bylo pro děti doslova rájem. K dispozici měly spoustu herních prvků, ale největším hitem byl neomezený přístup ke zvířecím obyvatelům. Děti se staraly o kozy, kůzlátka, ovečkev s beránkem, koníka, daňky, ale i veverky, andulky, morčata, králíčky, husy, kachny a slepice.

Středa patřila velkým objevům. Naše kroky vedly do samotného srdce Národního parku Šumava, konkrétně na vyhlášenou Vlčí stezku. Sledovat stopu těchto fascinujících šelem byl pro všechny obrovský zážitek. Odpoledne jsme se pak přesunuli k technické památce – plně funkční vodní elektrárně Čeňkova pila. Kromě tajů výroby elektřiny jsme obdivovali i divokou krásu na soutoku řek Vydry a Křemelné, kde vzniká řeka Otava. Domů se dětem z té nádherné přírody vůbec nechtělo!

Během týdne jsme nahlédli také pod pokličku tradičních řemesel. Návštěva šumavské sklárny nám ukázala, jak nesmírně náročná a obdivuhodná je ruční práce sklářů. Na vlastní oči jsme sledovali, jak pod rukama mistrů vzniká skleněná ryba a ptáček – a dílo se povedlo na jedničku!

Čtvrteční dopoledne pak přineslo pořádnou dávku adrenalinu. Pan Marcel pro děti připravil střelnici, kde si naši malí střelci mohli vyzkoušet střelbu hned z několika zbraní. Každý odvážlivec si jako trofej a památku na svou odvahu odnesl domů vlastní nastřílený terč. Nadšení dětí nebralo konce.

Ve čtvrtek odpoledne jsme měli možnost nahlédnout na tradiční řemeslo zpracování ovčí vlny. Děti si krok za krokem vyzkoušely celý proces:

• česání surové vlny,
• práci s tradičním kolovrátkem,
• tkaní na stavu,
• plstění vlny pomocí mýdlové vody, ze které si každý vyrobil krásnou vlněnou kuličku.

Celý týden na čerstvém vzduchu byl protkán smíchem, kamarádstvím a novými vědomostmi. Věřím, že to bylo pro celou třídu úžasné vyvrcholení našeho společného působení. Tento úžasný pobyt by se však neobešel bez skvělých lidí, kterým patří naše obrovské poděkování:

• panu Jirkovi (majiteli objektu) za azyl, úžasné zázemí a vstřícnost,
• panu Marcelovi za bezpečnou jízdu, skvělou organizaci programu a střelecké odpoledne,
• paní asistentce Anne Mary za její neocenitelnou pomoc a podporu po celý týden.

Domů jsme se vrátili unavení, ale s batohy plnými zážitků, suvenýrů a s hřejivým pocitem, že jsme pomohli zachránit Šumavu. Byl to zkrátka neuvěřitelný týden.

Bc. Zdenka Anna Hrbková