Naše cesta začala vystoupením na zastávce hned u Národního divadla, které jsme si náležitě prohlédli, abychom si tuto významnou stavbu zapamatovali a příště už ji všichni bezpečně poznali. Podél Vltavy jsme došli ke Karlovu mostu a chvíli pozorovali hladinu vody. Připomněli jsme si Čertovku, kterou jsme nedávno proplouvali s našimi kamarády ze 2. B. Jelikož jsme vyrazili brzy ráno, nemuseli jsme se prodírat davy turistů, což bylo velice příjemné.

Prošli jsme Malostranským náměstím, podívali jsme se na kostel sv. Mikuláše a dále jsme už pokračovali na Hrad. Cestou nás nečekaně a mile překvapil potulný muzikant, který nám zahrál a zazpíval vybranou píseň jen pro nás. Z hradeb jsme se kochali výhledem na střechy domů a hledali v dálce známé objekty. Pak už jsme si to namířili rovnou k velkolepému chrámu svatého Víta. Sledovali jsme, jak se věže tyčí k nebesům, a všichni jsme si připadali vážně malincí.

Uvědomili jsme si, že se už vůbec nedivíme, proč do naší Prahy míří tolik turistů a proč Praha patří k nejkrásnějším městům na světě.

Další výšlap do kopce nás čekal na Petřín. Pod petřínskou rozhlednou jsme posvačili a k našemu radostnému překvapení zde natrefili na dalšího milého pána, který nám všem umožnil vyzkoušet si udělat obří bubliny. Na památku jsme si u něj koupili malý dáreček v podobě míčku. Pak už naše kroky směřovaly do bludiště, na které jsme se těšili ze všeho nejvíce. Zde jsme si to vážně užili a nasmáli jsme se.

Když už jsme si mysleli, že toto je konec dnešních radovánek, přišlo další překvapení. Paní učitelky nás vzaly na úžasné velké dětské hřiště, které bylo perfektní tečkou za tímto společně stráveným časem.

Mgr. Dana Maha