Šíleně smutná informatika…

Žáků se ujali mistr světel Petr Olša a mistr zvukař Karel Mařík. Žáci se nestačili divit nejen nad termíny jako urna, boďák, rastr, port a dalšími… Překvapeni byli oba mistři, když prohlásili, že jeden počítač mají na Applu, druhý na Linuxu, třetí běží ve Windows… Žáci pohotově reagovali, s tím, že jsou to operační systémy. Všichni se vystřídali v „Hobitíně“ (malý prostor pod jevištěm, kde se hercům dobíjejí a připravují zvukové porty…). Rovněž je zaujali možnosti barevných výměn inteligentních světel a jejich míchání v RGB systému (červená – zelená – modrá). A na co si musí dávat pozor zvukař? Například na správné nastavení frekvence portů, jinak se může stát, že diváci při představení neuslyší herce, ale například protagonistu nějakého shromáždění na přilehlém Václavském náměstí.

Po této první části následovalo další překvapení – setkání s protagonisty Berenikou Kohoutovou (Princezna), Janem Cínou (Princ) a Romanem Štabrňákem (Kokoška). Po předchozí exkurzi se např. žáci zeptali, zda jim trikař na jejich výstup omylem pustil jinou projekci. Roman Štabrňák přiznal, že už se tak stalo ve scéně, kdy jako Kokoška schází animovaný po schodech do vězení. V danou chvíli se jednou stalo, že animace běžela v momentě, kdy herec byl již na jevišti. Zvídaví žáci se rovněž zeptali královského páru, zda používají počítač. Princ i Princezna se shodli, že např. sociální síť jim velmi pomáhá…

Po půlhodinové pauze v nedalekém KFC, se žáci dočkali představení Šíleně smutná princezna. I když se jednalo o exkurzi do světa počítačů, umělecký horizont zapůsobil na otrlé počítačové hráče velmi silně. Odcházeli z představení plni dojmů nejen z toho, jak fungují počítače, ale zejména z vlastní inscenace. Moderně pojatý pohádkový příběh nenechal některé oči suché. Nakonec ze šíleně smutné informatiky se stala informatika velmi poučná a veselá, a o to jde na ZŠ Pražačka především. Poděkování patří https://www.studiodva.cz/ a zvlášť Alžbětě Steinerové, která pro nás tuto exkurzi v divadle organizovala.